Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská

Jako i svým ostatním dcerám začala Marie Terezie Alžbětě hledat vhodného ženicha. Jejím prvním nápadníkem měl být polský král Stanislav || August, který se zalíbil i mladé arcivévodkyni. Nakonec ale ze sňatku sešlo, protože polský král byl v evropské politice jen okrajovou osobou.

Další hledání musela Marie Terezie odložit, kvůli Sedmileté válce. (1756-1763). Mezitím ale ve Vídni propukla epidemie pravých neštovic, kterou se nakazila i Marie Alžběta. Marie Terezie - proti neštovicím imunní u své dcery seděla ve dne i v noci. Považovala ji za ztracenou a dala za ni sloužit Te Deum. Její stav by natolik vážný, že přijala poslední pomazání. Nakonec se ale jako zázrakem zotavila, ale když se po nemoci poprvé zhlédla v zrcadle, propukla v pláč.

Vypadalo to, že už se Alžběta nikdy nevdá, ale v roce 1768 jí svitla naděje. Ten zpočátku o svatbě s mladou rakouskou princeznou uvažoval s podmínkou: "Za předpokladu, že se tvář arcivévodkyně bude nacházet ve stavu, který ve mně nevzbudí nelibost." Když ale spatřil její obraz, už se nikdy neozval a radši se věnoval svým milenkám.

Marie Alžběta se rozhodla bojovat za šrámy na těle extrovertním chováním. Chodila na večírky, kde velmi ráda ukazovala svůj vřed. Díky tomuto počínání si získala přezdívku "volatá Líza". Roku 1780 Alžbětu vykázal z Vídně Josef ||, který se ujal vlády. Marie Alžběta zůstala v ústavu šlechtičen v Innsbrucku a stala se z ní poměrně vážená osoba. Zemřela 22. Září 1808 v Linci.